Rubriky
Tisková zpráva

Jokes&Games má novou vizuální identitu

Členky Brand teamu při tvorbě navazovaly na již existující prvky vizuální identity. Ponechán byl například původní motiv loga – puzzle. „Symbol puzzlí se objevil v logu již v roce 2014 a odkazuje na sounáležitost dobrovolníků s dětmi. Myslím si, že puzzle plně vyjadřují naše hodnoty – komunikovat, bavit se… Zkrátka být spolu,“ osvětlil myšlenku stojící za hlavním motivem loga ředitel Jokes&Games Jakub Gloza. Nová identita zahrnuje i „usměvavé“ logo s mottem “Parťáci pro vaši zábavu”, od něhož se ostatně odrazil celý nový vizuál, který je nyní hravější, zábavnější a symbolizuje osvěžení.

Jokes&Games má nově bledě modrý kabát

Grafičky z Brand teamu sice zachovaly původní barvy charakteristické pro Jokes&Games, pohrály si však s jejich využitím. Celkově daly více vyniknout světlým barvám. Velmi znatelný je posun barev i u nového loga – tmavě modré pozadí nahradilo bílé se zakulacenými rohy. „Chtěly jsme, aby značka působila pozitivně, vesele a aby vyzařovala hodnoty Jokes&Games. To nám právě víc připomínala jásavá světle modrá,“ vysvětlila volbu nové dominantní barvy manažerka Brand teamu Anna Šindelářová.

Originální podoba nových materiálů

Členové Brand teamu čelili nejen výzvě v podobě úpravy již existujících vizuálů, ale měli rovněž za úkol vytvořit jednotný a promyšlený vzhled pro řadu nových materiálů, jako jsou: plakáty, facebookové příspěvky, diplomy a další grafické a propagační materiály. „Šlo nám o to, aby byly všechny materiály propojené a bylo poznat, k jaké značce patří, proto jsme vymyslely různé sjednocující prvky vizuální identity. Výsledkem byly ikonky a charakteristický tvar, do kterého se umístí fotky a texty,“ okomentovala nové výtvory Anička. Dobrovolníci tak vytvořili dílo, do kterého promítli své nápady i kus své osobnosti. Já mám největší radost z poznámkového bloku a moc se těším, až si do něj budu moct zapisovat,“ sdělila za členky Brand teamu jejich vedoucí.

Cílem tohoto týmu tedy bylo vytvořit svěží a zároveň zcela originální a snadno rozpoznatelný vzhled. Že se jim tato nemalá výzva podařila naplnit, potvrzuje i ředitel Jakub Gloza: „Nová vizuální identita je zkrátka ÚŽASNÁ. Moderní, hravá, profesionální. Přesně taková, čím se snaží být naše Jokes&Games.“

Tým čeká řada dalších výzev

Dále čeká na členky Brand teamu především tvorba nových propagační předmětů, jako jsou placky, samolepky a hrnečky. „Taky teď pomalu začíná táborová sezona a probouzí se nám Facebook ze zimního spánku, takže už se těšíme na tvoření grafiky pro kampaně,“ doplnila Brand manažerka. Fanoušci Jokes&Games se tak můžou těšit na řadu nových propracovaných grafik nebo stylových dárkových předmětů. Více prostoru dostanou také oblíbené příšerky. Práce Brand teamu tedy ještě rozhodně nekončí. Jejich další výtvory můžete sledovat nejen na sociálních sítích, ale už brzy také na novém webu Jokes&Games.

Napsala Veronika Charvátová

Rubriky
Článek

Opět se nám podařilo spojit šumperské neziskovky

Spolek Jokes&Games, jako hlavní pořadatel umožnil neziskovým a volnočasovým organizacím z regionu prezentovat své činnosti. Pro mnoho organizací to byla jedinečná příležitost představit tak své aktivity a některé ze svých kroužků. Pozvání na akci přijalo 5 dalších organizací, konkrétně Pontis Šumperk, rodinné centrum Vikýrek, Tydli Mydli, ZUŠ Pamfilia a kroužek afrického bubnování pod vedením bubeníka Karla Cvrka.

Každá z organizací v areálu parku Sadů 1. máje postavila svůj stánek, kde předvedla to nejzajímavějších z vlastních aktivit. Nechyběly soutěže pro rodiny s dětmi, ukázky a prezentace.

Například Tydli Mydli předvedlo rodičům i dětem nové přístupy v alternativním způsobu vyučování a ZUŠ Pamfilia lákala nové talenty na ukázky hudebních nástrojů, které si malí i velcí návštěvníci na místě vyráběli sami. V prostoru stánku našeho šumperského spolku Jokes&Games si mohli návštěvníci vyzkoušet ta nejoblíbenější stanoviště plné her.

Tato akce byla i přes velká omezení úspěšná a my se těšíme na další spolupráci s ostatními organizacemi a také na další ročník Veletrhu zábavy!

Rubriky
Nezařazené

Přeji knížce co nejvíce počmáraných a roztrhaných stránek, říká Jakub Gloza

Těmito větami začíná knížka Pohádky z Příšerkova, jejímž autorem je Jakub Gloza, zakladatel šumperského Spolku Jokes&Games, a jež vyšla v srpnu v nákladu dvou tisíc kusů v nakladatelství Edika, které spadá pod Albatros Media. Jakub ji společně se svými přáteli a pozvanými hosty pokřtil minulou středu v prostorách místního informačního centra. Role kmotry se zhostila herečka Olga Kaštická.

„Knížka vyšla 21. srpna jako jedno z překvapení, které máme pro fanoušky nachystané k našim desátým narozeninám. Cílem je naše čtyři „spolkové“ příšerky zpropagovat, aby vstoupily do povědomí dětí i rodičů,“ vysvětlil Jakub Gloza ze Spolku Jokes&Games. Ten již deset let pořádá pro děti řadu zábavných akcí a soutěží.

V osmdesátistránkové knize plné pohádek a příběhů, která je k dostání ve všech knihkupectvích, otevírají dětem bránu fantazie žabák Žabuz, hroch Hro, pes Rek a mimozemšťanka Ušanda, tedy příšerky, které jsou v Šumperku známé a jež řadu let doprovázejí aktivity spolku. Tvůrcem jejich podoby je Petr Válek, štafetu od něj v knize převzala ilustrátorka Petra Vybíhalová. „Chtěli jsme, aby se Petrovým kresbám přizpůsobila, aby si děti nemusely zvykat na jejich jinou podobu. Myslím, že se Petra tohoto úkolu zhostila úžasně a že její ilustrace děti osloví,“ usoudil tvůrce knihy.

Jakubova knižní prvotina vznikala více než rok. Sám přiznává, že toto období nebylo vůbec lehké. „Napsal jsem první a druhou kapitolu a pak jsem neměl čas na dopsání. Mezitím jsem sháněl ilustrátora, který je u této knížky stejně důležitý jako autor, protože děti si z obrázků odnášejí opravdu hodně. Měl jsem to štěstí, že jsem loni na podzim narazil v rámci portálu pro neziskové organizace na už zmíněnou Petru Vybíhalovou, která je úžasná malířka i člověk,“ podotkl Jakub. Poté podle něj bylo třeba sehnat grafika, korektorku a nakladatelství.

„Na jaře jsem obeslal asi třicet vydavatelství a několik z nich mě odmítlo. Připomínal jsem si však začátky Joanne Rowlingové a jejího Harryho Pottera, kterou odmítlo třináct nakladatelství. Nás jen deset. A pak se ozvala Edika, naše spása. Následovalo množství práce a domlouvání,“ ohlédl se za peripetiemi s vydáním knihy Jakub, pro kterého byla podle vlastních slov tato práce obohacující. „Poznal jsem, jak funguje velké nakladatelství, a objevil jsem řadu věcí, o kterých jsem neměl vůbec ponětí,“ dodal.

Na otázku, zda se cítí jako začínající spisovatel, Jakub skromně odpověděl, že nikoli. „Dělal jsem to pro děti, a abych si splnil svůj další sen,“ přiznal. Nebrání se ani pokračování. „Spousta lidí i nakladatelství se mě na to ptalo. Bylo to hodně náročné, takže nyní to moc neřeším. Pokud by se současný náklad vyprodal, jsem připravený o pokračování uvažovat. Nerad bych ale, aby druhý díl skončil například v levných knihách,“ zdůraznil autor knihy.

Pohádky z Příšerkova vyšly díky finančnímu daru šumperského mecenáše Viktora Dostala. „Rád bych mu dnes na tomto setkání poděkoval. Bohužel ale koncem loňského roku zemřel,“ připomněl Jakub.

„S úžasem poslouchám tohoto člověka, kterému je osmnáct a jenž dokáže bez papíru tak dlouho mluvit jako prezident. Skláním se před vámi, já bych to nedokázala. Vzpomínám na dobu, kdy jsme s kolegy předávali Ceny města a mezi oceněnými byli dva kluci, Honza Šefl a Kuba Gloza. Založili spolek a vymýšleli hry pro své spolužáky a další děti. Je obdivuhodné, že spolek funguje už deset let,“ řekla kmotra knihy Olga Kaštická a dodala: „Mému nejmladšímu vnoučkovi je jedenáct měsíců a už se moc těším, až mu ji přečtu. Ta knížka je úžasná, jsou v ní ilustrace, které děti osloví.“

A jaké je osobní přání samotného autora? „Když jsem byl malý, máma mi říkala, že se knížky neničí, ale čtou. Já jsem do knížek kreslil, můj malý brácha zase trhal stránky. Nebylo to však proto, že bychom knížky neměli rádi, ale proto, že dítě vyjadřuje lásku tak trochu jinak. I proto ti, milá knížko, přeji co nejvíce počmáraných a roztrhaných stránek,“ popřál své prvotině Jakub Gloza.

Napsala Zuzana Kvapilová, převzato ze Šumperského zpravodaje

Fotografie Vojtěch Dorňák